Gravikon
Schůzkovač pro pokročilé civilizace
📖 Příběh
Xentořané žijí ve hvězdných soustavách kolem černé díry a potřebují se pravidelně scházet. Čas jim ale plyne různě rychle a každá zpráva k ostatním chvíli letí. Proto požádali Zemi o aplikaci pro plánování schůzek: Gravikon. Celý příběh najdete pod mapou galaxie.
🧮 Fyzikální model
Každé těleso (planeta, měsíc) má určitou hmotnost M, která zakřivuje časoprostor. Lokální plynutí času na tělese ovlivňuje gravitační dilatace času, popsaná vztahem:
- τ: skutečná doba schůzky (lokální čas účastníka)
- t: doba schůzky z hlediska vesmírného pozorovatele
- G: gravitační konstanta
- M: hmotnost tělesa
- R: vzdálenost od středu hmotného tělesa (typicky poloměr planety či měsíce)
- c: rychlost signálu
Zároveň je třeba zohlednit zpoždění signálu mezi účastníky, které je úměrné jejich vzájemné vzdálenosti:
- d: vzdálenost mezi dvěma účastníky
🔧 Co Gravikon dělá
Uživatel zadá účastníky schůzky, začátek, konec a téma. Gravikon:
- načte planetární soustavu (a celou galaxii soustav obíhajících kolem černé díry),
- pro každého účastníka aplikuje dilatační faktor času a zobrazí lokální délku schůzky,
- vypočítá průměrné zpoždění signálu mezi stanicemi.
🧭 Od zadání k dnešní podobě
Původní zadání navrhovalo i možná rozšíření. Většina z nich je dnes součástí aplikace:
- ✅ Robustnost: validace vstupů a chybové hlášky
- ✅ Velikost: více planetárních soustav v galaxii kolem centrální černé díry, včetně mezisystémových schůzek
- ✅ Dynamika & simulace: tělesa i soustavy obíhají v reálném čase, vizualizace běží synchronně s hodinami, obnovení stránky pohyb nepřeruší
- ⏳ Optimalizace: algoritmus hledající nejlepší okamžik pro schůzku (nejmenší zpoždění signálu), zatím čeká na implementaci
🧩 Hádanka: Xentorský čas
V pravém horním rohu mapy galaxie tikají čtyři runy: ᚠᚢ:ᚦᚨ. Jsou to xentorské hodiny. Nefungují ale jako ty pozemské...
Dokážete přijít na to, jak xentorský čas funguje?
Nápověda
- Každá runa se mění jinou rychlostí.
- Pořadí run není náhodné.
- Odpověď nenajdete v číslech, najdete ji na obloze.
- Kdyby daleko od černé díry přibyla nová soustava, hodiny by se změnily.
Prozradit řešení
Každá runa je okamžitá poloha jedné planetární soustavy na její orbitě kolem černé díry, rozdělené na 12 výsečí (dvanáctková soustava, nula na galaktickém severu, po směru hodinových ručiček). Zleva jsou soustavy od nejvzdálenější po nejbližší, nejpravější runa se proto mění nejrychleji, jako vteřinová ručička. Hodiny tak čtete z konfigurace prostoru, která je ale díky oběžným dobám zároveň jednoznačným údajem o čase. Stejné runy uvidí každý návštěvník, kdekoli a po libovolném obnovení stránky. Hodiny sledují čtyři nejvzdálenější soustavy: kdyby dál od černé díry přibyla nová, usadí se na levém místě a ta nejbližší z hodin vypadne.
⌨️ Klávesové zkratky
Pro rychlejší navigaci můžete kdekoli v aplikaci použít tyto klávesy:
| G | Otevřít mapu Galaxie |
| S | Otevřít seznam Schůzek |
| N | Nová schůzka |
| O | O aplikaci |